|
|
Nekonvenční zdroje jaderné energie
Svoboda, Josef ; Zlámal, Ondřej (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
V místech, kde není možné využít konvenční výrobu a distribuci elektrické energie, nastupují autonomní energetické zdroje. Většina autonomních objektů využívá energii slunce, větru a dalších obnovitelných zdrojů energie. Pro speciální aplikace, jako jsou mise do vzdáleného vesmíru nebo obecně do míst, kde není využití běžných zdrojů možné, je využíváno nekonvenční jaderné energie. Vyjímaje napájení speciálních družic a vesmírných zařízení, jsou nekonvenční jaderné zdroje využívány pro autonomní bezobslužné objekty v odlehlých končinách s extrémními přírodními podmínkami nebo pro neobvyklé jaderné pohony pozemních, vodních a vzdušných zařízení. Těmito zařízeními jsou například kardiostimulátory s radioizotopovým pohonem nebo jaderné ponorky, letadlové lodě a další zařízení s jaderným pohonem netradiční koncepce. V této práci je komplexně shrnuta problematika nekonvenčních zdrojů jaderné energie s detailním popisem vybraných částí. Práce se dále zabývá hledáním účinnějšího zařízení pro přeměnu tepelné energie vzniklé přeměnou radioizotopů na energii elektrickou.
|
|
|
Účinnost přeměny různých druhů energií na energii elektrickou a možnosti její akumulace
Ostruška, Jan ; Bartošík, Tomáš (oponent) ; Macháček, Jan (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na problematiku účinnosti přeměn různých druhů energií na elektrickou energii. V úvodu je čtenář stručně seznámen s energetickými zdroji a jejich potenciálem. V návaznosti na tuto kapitolu práce dále rozebírá účinnosti konkrétních přímých a nepřímých přeměn energií se zaměřením na faktory, které danou účinnost ovlivňují. Další část textu práce je věnována možnostem akumulace elektrické energie. Ty práce opět rozebírá z pohledu účinnosti cyklu a v závěru kapitoly pak porovnává jednotlivé možnosti akumulace. Obě části výroby a akumulace elektrické energie se pak spojují v přehledném diagramu přeměn energií. Na tento diagram práce dále navazuje matematickým popisem jeho části a návrhem simulačního programu, který by demonstroval tok energie diagramem.
|
|
|
Měření teploty v elektrických strojích
Halfar, Ivo ; Huzlík, Rostislav (oponent) ; Janda, Marcel (vedoucí práce)
Bakalářská práce Měření teploty v elektrických strojích se zabývá vznikem a šířením tepla u elektrických motorů a měřením teploty. Teplota je v diagnostice jednou z nejdůležitějších veličin. Vysoká teplota nám může u motorů poškodit izolaci, což může vést i ke zničení celého stroje. U motorů s permanentními magnety nám teplota ovlivňuje jejich magnetické vlastnosti, při dosažení Curieho teploty může dojít také k jeho demagnetizaci. Měření teploty je důležité k ověření dovoleného oteplení motoru. V dnešní době je měření teploty také podstatné k minimalizaci nákladů na výrobu motoru a k jeho výsledné ceně. K měření teploty je možné použít dvou metod a to dotykové a bezdotykové. Oteplení a rozložení teplot elektrického stroje lze určit také pomocí teoretických výpočtů, které vycházejí z metody konečných prvků. Tuto metodu využívá řada počítačových programů. Jelikož existuje mnoho druhů elektrických motorů, jak z hlediska jejich principu funkce, tak z hlediska jejich provedení, zaměřil jsem se na problematiku asynchronních motorů. V této bakalářské práci jsem provedl teoretický výpočet a měření dotykovou a bezdotykovou metodou oteplení asynchronního motoru.
|
|
| |
|
|
Nekonvenční zdroje jaderné energie
Svoboda, Josef ; Zlámal, Ondřej (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
V místech, kde není možné využít konvenční výrobu a distribuci elektrické energie, nastupují autonomní energetické zdroje. Většina autonomních objektů využívá energii slunce, větru a dalších obnovitelných zdrojů energie. Pro speciální aplikace, jako jsou mise do vzdáleného vesmíru nebo obecně do míst, kde není využití běžných zdrojů možné, je využíváno nekonvenční jaderné energie. Vyjímaje napájení speciálních družic a vesmírných zařízení, jsou nekonvenční jaderné zdroje využívány pro autonomní bezobslužné objekty v odlehlých končinách s extrémními přírodními podmínkami nebo pro neobvyklé jaderné pohony pozemních, vodních a vzdušných zařízení. Těmito zařízeními jsou například kardiostimulátory s radioizotopovým pohonem nebo jaderné ponorky, letadlové lodě a další zařízení s jaderným pohonem netradiční koncepce. V této práci je komplexně shrnuta problematika nekonvenčních zdrojů jaderné energie s detailním popisem vybraných částí. Práce se dále zabývá hledáním účinnějšího zařízení pro přeměnu tepelné energie vzniklé přeměnou radioizotopů na energii elektrickou.
|
|
|
Účinnost přeměny různých druhů energií na energii elektrickou a možnosti její akumulace
Ostruška, Jan ; Bartošík, Tomáš (oponent) ; Macháček, Jan (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na problematiku účinnosti přeměn různých druhů energií na elektrickou energii. V úvodu je čtenář stručně seznámen s energetickými zdroji a jejich potenciálem. V návaznosti na tuto kapitolu práce dále rozebírá účinnosti konkrétních přímých a nepřímých přeměn energií se zaměřením na faktory, které danou účinnost ovlivňují. Další část textu práce je věnována možnostem akumulace elektrické energie. Ty práce opět rozebírá z pohledu účinnosti cyklu a v závěru kapitoly pak porovnává jednotlivé možnosti akumulace. Obě části výroby a akumulace elektrické energie se pak spojují v přehledném diagramu přeměn energií. Na tento diagram práce dále navazuje matematickým popisem jeho části a návrhem simulačního programu, který by demonstroval tok energie diagramem.
|
|
|
Měření teploty v elektrických strojích
Halfar, Ivo ; Huzlík, Rostislav (oponent) ; Janda, Marcel (vedoucí práce)
Bakalářská práce Měření teploty v elektrických strojích se zabývá vznikem a šířením tepla u elektrických motorů a měřením teploty. Teplota je v diagnostice jednou z nejdůležitějších veličin. Vysoká teplota nám může u motorů poškodit izolaci, což může vést i ke zničení celého stroje. U motorů s permanentními magnety nám teplota ovlivňuje jejich magnetické vlastnosti, při dosažení Curieho teploty může dojít také k jeho demagnetizaci. Měření teploty je důležité k ověření dovoleného oteplení motoru. V dnešní době je měření teploty také podstatné k minimalizaci nákladů na výrobu motoru a k jeho výsledné ceně. K měření teploty je možné použít dvou metod a to dotykové a bezdotykové. Oteplení a rozložení teplot elektrického stroje lze určit také pomocí teoretických výpočtů, které vycházejí z metody konečných prvků. Tuto metodu využívá řada počítačových programů. Jelikož existuje mnoho druhů elektrických motorů, jak z hlediska jejich principu funkce, tak z hlediska jejich provedení, zaměřil jsem se na problematiku asynchronních motorů. V této bakalářské práci jsem provedl teoretický výpočet a měření dotykovou a bezdotykovou metodou oteplení asynchronního motoru.
|
|
| |
host ::
RSS.